Dostupný "poloprofi" stativ s kulovou hlavou? NÁŠ!

Najít na českém trhu cenově dostupný videostativ s fluidní kulovou hlavou a stabilními nohami za opravdu přijatelnou sumu je celkem oříšek. Ještě v loňském roce bylo možné sehnat populární stativ BENRO KH-25, který jedna nejmenována firma dodávala pod jiným prodejním označením za vyšší - ale stále přijatelnou - cenu. Bohužel v současné době již není k mání, byť některé e-shopy jej mají stále v nabídce - s poznamkou, že příjímají jakési předobjednávky - jenže to už všude "visí" několik měsiců. Rozhodli jsme se tedy vzít řešení do vlastních rukou a výsledkem je tato Čína… Tedy solidní a dobře vypadající stativ, který jsme nazvali "Stativ DIGIKAMERY" .

K popisu obrázků především tolik, že dnešní vyobrazení jsou možná až příliš názorná, ale my myslíme, že laické či poloprofesionální veřejnosti to vadit nebude a lépe se zorientuje. Už z prvního pohledu je zřejmé, že "náš" stativ dostal masivní fluidní hlavu: půdorysně má např. výmenná destička 10 x 7,5 cm, s ovládacími prvky na stranách měří celek shora asi 10,5 x 14 cm - jež má plynulý pohyb horizontální i vertikální; a díky dlouhé ručce i plynulý...

Tady si editor PJ dovolí opravu: ručkou označil můj kolega Milan zjevně tzv. švenk-páku, takže ji tak budeme dál nazývat. Švenk-páku je možné připevnit jak na levou, tak i pravou stranu hlavy (rýhované kolečko je vidět výše). Samotné nastavení její polohy nahoru-dolů určují do sebe zapadající zoubky a o aretaci se stará duo šroubů s praktickými páčkami pro své směry pohybu (prostě podle toho, jak se páka připevnila). Pohyb je VELMI solidně jemný a plynulý, samozřejmě pokud si kameraman (fotograf) nezapomene dostatečně povolit/odjistit patřičný a pro funkci správný šroub

. Mimochodem: aretace hlavního otočného pohybu hlavy - resp. švenkovací rotace vpravo/vlevo - by měla být z totoho obrázku (hned nad kulovou hlavou): vyklopením totiž hlava do boku ztuhne...

Jednou z nejvýraznějších "fičur, jak by to možná nazval oborově zralejší kolega Ondřej Neff (:-D), je kulová hlava. Tahle atrakce stativu umožňuje "doladění" polohy přístroje s pomocí vestavěné vodováhy s rozsahem zhruba +/- 10-15 stupňů (samozřejmě úhlových), díky čemuž nemusí uživatel složitě ladit polohu svého stroje nastavováním některé z noh stativu - když se lopotil s ustavením nohou například na nerovném podkladu nebo po zaaretování do měkkého terénu pomocí hrotů (obnažitelné hroty viz také o kousek níže). Je to ostatně dobře patrno z videopřílohy, kterou sem nad právě čtený text nachystal opět můj mladý (22 let, dámy :-D) kolega Milan...

Jak je opět názorně vidět zde na obrázcích nad textem, poloprofeisonálně vyhlížející nohy stativu DIGIKAMERY se skládají ze tří posuvných částí, které do sebe prakticky zapadají a dají se roztáhnout do maximální výšky 153 cm. Nelekejte se, vysocí pánové (i dámy): uvedená míra značí, že například hledáček (LCD) amatérské videokamery se tak nachází zhruba ve výšce očí autora tohoto textu, jímž je s někdejší vojenskou mírou 187 cm (teď asi o pár milimetrů míň) nezakrslý jedinec. jinými slovy: maximální výška ROZHODNĚ dostatečná pro běžnou populaci JE...

Jak už bylo naznačeno, trojčlenné nohy jsou na dvou patrech shora dolů zdvojeny do celkem bytelných (to jaksi v poměru k únosnosti) profilů a na přechodu mezi druhým a třetím "patrem" od země jsou jakési nástavce s čepy pro uchycení středové spojnice (kolega ji původně nazval hezky - kovoplastovou podpěrou) a tudíž i v plném - nebo možno napsat hlavně v plném roztažení-roznožení (prostě nohy od sebe, bez rezebírání smyslu výrazů

) je stativ jako celek FAKT pevný a nemá tendenci se jakkouli kroutit ani při zatížení větší videokamerou nebo logicky ani při pohybu do stran. Pro lepší stabilizaci na nezpevněném povrchu je možné protiskluzové gumové díly na konci nohou - jako na začátku prvního patra zespodu - zašroubovat, čímž se obnaží vyobrazené kovové hroty pro zapíchnutí do země, což bylo zmíněno už v předchozím odstavci, polopatisticky dodám: prostě do měkké podložky.

V "přepravním" stavu měří stativ přibližně 77 cm - pro představu porovnáváme zde na snímku s 1,5l PET-lahví od limonády. Jak je vidět na druhé fotografii, do jaké polohy hlavu dáme a zaaretujeme tam zůstane i s videokamerou. Poznamenejme, že vyobrazená kamera je jedním z cca 300 exponátů budoucího Muzea videokamer a Milanovi prý připadala hodně názorná - i kvůli hmotnosti, jež činí u této bývalé poloprofičky impozantních (skoro 3kg vč. AKU)...

A ještě k funkčnosti výměnné destičky, po níž je tu na posledním obrázku vidět prázdné místo s jakousi kolejničkou. Profíci to asi znají, ale amatérům možná sdělíme cosi nového: uložiště pro destičku se zhruba dvojnásobnou velikostí oproti destičkám z ryze amatérských stativů, má v těle hlavy stativu jakousi dvojici kolíků, které zabraňují, aby mohla kamera při nakloněném postavení vyjet ven prostým uvolněním destičky v kolejničkách. A nadto dodám, že vlastní destička je zjevně z nějaké kovové slitiny a podélně v ní pojíždí běžec s dvojicí šroub+kolík, tedy závitový Whitworth pro standard stativů k foto-video technice plus aretační kolík do vedlejší dírky na spodní straně přístrojů. Trošku patrné by to mohlo být na téhle fotce z úvodu. Jinak se lze na cokoli zeptat a HLAVNĚ: popisovaný stativ lze zakoupit z celé ČR POUZE a JEN v naší prodejně nebo E-shopu DIGIKAMERY...

P.S. věrným čtenářům: tohle je další z učenlivých nástřelů, jak používat (pro nás) nový DRUPAL, vydržte...