VIDEOKAMERY.cz | První z „Trojice Svaté“: SONY - 2

Videokamery „příručního“ tvaru – modely TR (a následně i TRV) se bez nějakého moc velkého experimentování vyráběly a vyrábějí v podstatě dodnes. V začátku devadesátých let jsou velice oblíbené "malé" modely, přestože jejich menší přiblížení by mohlo naznačovat opak - zde je třeba vyobrazen model TR-60. V letech 1993 až 96 následovaly pak i první „miniaturky“ s Li-IONovými akumulátory - modely TR1,3 a 5 nebo třeba celé řady mašinek s 6-ti voltovým napájením (NiCd) od třístovkových TR305 a pod. - viz obrázek - až po stereofonní a barevnými hledáčky vybavené přístroje (viz obrázky).

Z prodejních či designových neúspěchů zmiňme jakési „drahé hračky“ řady SC, které, ač vyvíjeny z původních bezzoomových (s překlápěcím hranolem Tele/Wide) SC5 a SC7 (1994) až po vcelku použitelné a vybavené modely SC55 a SC65, zůstaly bohužel zoufalými propadáky ve své prodejnosti (ve střední Evropě určitě)...

V podstatě totiž nesplňovaly jakousi "lidsky-konzervativní" představu o tvaru a držení videokamery jako takové a zpočátku (jak jsem naznačil) byly až drasticky ochuzeny i o standard komfortu výbavy - nejvíce ze všeho asi připomínaly známé (a taktéž v Evropě až žalostně neúspěšné) modely označované „View-Cam“ od firmy Sharp… Jedním z mnoha „konzumních omylů“ byl bezpochyby i zde vyobrazený model TR-150, který měl tělo jako běžná kamera, ale průhledový hledáček a podobné přepínání přiblížení „Tele/Wide“ jako první modely SC. Tehdejší cena 24.990,- Kč činila model bez možnosti kontroly záznamu jinak než přehráváním v televizi taktéž ukázkovým ležákem (neprodejnost jsem „ochutnával“ na dvou kusech z firmy Sony CZ v roce 1995)…

Zatímco první (elektronickou) stabilizaci obrazu (1992) jsem jmenoval v prvním díle pilotního článku, první optický stabilizátor byl představen o dva roky později (1994) - jen jsme nikdy nevěděli, jestli si to opravdu vyvinuli sami u Sony (šlo o jakýsi nepsaný patent firmy Canon, který byl v tomhle, pokud je mi známo, asi první) - model se jmenoval CCD-TR2000.

Spíše ale jako vůdce průkopníků se prezentuje Sony v roce 1995: prvními digitálními přístroji dostupnými veřejnosti: DCR-VX700 a VX1000 byly poněkud větších rozměrů a první kusy navíc (kvůli rychlosti rotačních hlav - 9000 ot./min) někdy až "bzučely", ale počin to byl s velkým „P“ a nikdo to „Sonymu“ neodpáře (i když Canon, Panasonic i JVC kontrovaly vzápětí). Zde ještě doplňuji tehdejší náš pocit zadostiučinění, že se rozhodující firmy oboru dokázaly hned v úvodní kapitole „digitální budoucnosti“ spolu domluvit na stejném typu média (tedy na kazetách mini-DV s rozměry 66x48x12mm a šířkou pásky 6,35mm, tedy čtvrt palce)…

Z nejvýznamnějších počinů velikána audiovizuální techniky jmenujme ještě třeba první „velkoformátovou“ DV-kameru (na „velké“ videokazety DV v délkách 120 a 180 minut) na rameno DCR-VX9000 (zobrazena coby symbol vyspělosti firmy Sony v úvodu 1. dílu) nebo první „dlaňovou“ miniaturu systému mini-DV DCR-PC7 - obě mašinky uváděné ve významném roce 1997... Zatímco profimodel VX-9000 už opravdu zjevně nemá vpravdě nic společného s běžnými „maloobchodními“ přístroji videoamatérů, nová kategorie „dlaňovka“, kterou symbolizuje právě uvedený model řady PC, naznačuje jakýsi nový neotřelý směr pro opravdu použitelnou a vždy pohotovou mašinku každodenního „reportážního videokameramanství“…

Mezi další grandiózní činy zařaďme - v roce 1997 - určitě ještě Aku-systém Stamina. Volně přeloženo do amatérské mluvy: Stamina je o snížení spotřeby (příkonu) přístroje na minimum, aby akubaterie vydržela co nejdéle. Následně zaváděný pojem Info-Lithium je pak mírně matoucím zdokonalením informací o zůstatkové minutáži akubaterie ("matoucím", protože kapacita aku bude logicky závislá nejen na spotřebě vyklopené LCD-obrazovky, ale též na teplotních podmínkách a podobně...). V roce 1998 následuje sériové vybavování funkcí nočního snímání - Night Shot (postupně u všech videokamer) a v dalším roce 1999 nastupuje dnes už věhlasný nahrávací video-systém Digital8, který je řešením pro všechny, kdož natočili s osmičkovými a „hajosmičkovými“ kamerami spousty materiálů a chtějí mít i v budoucnu možnost je přehrávat a třeba i zdigitalizovat… Uvedení nové kompaktní tříčipovky DCR-TRV900 (1999) -následována letos modelem TRV940 - bylo potom bezesporu vyvrcholením velikého období konce dvacátého století.

A firma Sony má na svědomí v současnosti ještě mnohem více: co třeba započetí miniaturizačního šílenství - microMV - v roce 2001? Anebo zkusme z jiných komodit: znáte jejich super-ploché CD-přehrávače do kapsy, víte, co je to mini-DISC, zkoušeli jste někdy pochopit, kde je ukryto osazení elektronikou u miniaturních Walkmanů anebo jste si alespoň někdy prohlédli „střeva“ moderní videokamery? Vidíte – já to vesměs znám, mám prozkoušeno, vím, tuším anebo jsem to viděl a stejně vždy znovu žasnu nad opravdovými kouzly a „úlety“ možná nejmocnějšího z mocných. Víte, že k některým přístrojům se dal dokonce dokoupit třeba televizní tuner s anténou (zde na obrázku)? A z těch výše jmenovaných libůstek jsem spoustu věciček osobně provozoval (videowalkman, tříčipovky, „ramenovky“) anebo vyzkoušel – a zase musím konstatovat, že firma Sony je nepochybně velikán z největších velikánů…

Co napsat závěrem „pilotního“ článku o jedné z firem oboru - snad i opravdového přehledu hodného názvu naší firmy VIDEOKAMERY CZ? čas, Zeit, Time – to bude hlavní veličina, která by mohla opozdit rychlé pokračování tohoto zatím největšího (datově určitě) seriálu našich stránek (záměrně nešpičkuji slovem „projekt“). 

Jednotlivé obrázky jsme vesměs naskenovali ze zmiňovaných katalogů a pro přehlednost jsme jim udělali i popisky. Hlavní tabulka (formát Excel) obsahuje nejpřesnější data, která jsem byl schopen získat - většinu zjevných nesmyslů jsem opravil (za tvůrce katalogů) sám - a všem čtenářům by tedy měly být k dispozici co nejpravdivější data. Jakékoli zkratky (nejen ve sloupci SPECIAL) by měly být srozumitelně vysvětleny po odkliknutí nápisu „vysvětlivky“ v dolní liště. Velikost vlastní tabulky by měla vyhovovat bez úprav dnes snad nejčastější úhlopříčce monitoru, na kterém jsem vše tvořil i já (17“). Jakýmkoli úvahám čtenářů, na co to všechno vlastně je, ponechávám demokraticky volné pole. Velice často potřebujeme zjistit pro zákazníky technické parametry přístrojů, které nedržíme právě v ruce – a pochopitelně to není zdaleka jen o průměru závitu objektivu nebo akumulátoru…

Petr Jelínek

Tabulka modelů videokamer SONY (pro čR a okolní státy) od roku 1991