VIDEOKAMERY.cz | parni vlacek

bd:Všichni jsme z jiného těsta, to je velice správné. Já sebou stativ po kopcích netahám, vy ano. Já netočím krajinařinu (nevím, jak jste na tohle přišel?) a nevím, co je vaší prioritou. Jen konstatuji, že každý má svůj pohled na svět. Mě vždy a hlavně zajímá obsah toho sdělení (tedy videí, fotek ...).

Hmmm, při vší úctě ke tvým šedinám, dělat krajinařinu s foákem nebo kamerou bez stativu, to bych si netroufnul, leda tak z nouze. Stativ s sebou vláčím velmi často, auto ho uveze. Na hřebenech nebo ve skalách (jsem kozoroh) mám vždy času dost a dost. Taková afokalizace bez stativu ani nejde. K dětem stativ asi nepatří, tam bych dal kameru naopak víc do pohybu, ale na tom nádraží by stativ (nebo aspoň kandelábr) opravdu neuškodil...

Jako chybu bych viděl neklidnou kameru při záběrech skutečné parní lokomotivy - tam to chtělo stativ. Jinak je to dobrý nápad a i poměrně dobře zpracovaný.

Tak jsem také skouknul a přidám pár svých postřehů: 1/ Zpracování jako takové (kvalita záběrů především) problém není, je to celkem pěkné (včetně hudby, která nemá zásadní rozpor s tématem, by je lehce "nezvyklá" v tempu, má melodii což je vždy prima .-) ). Obraz se někdy klepe trochu víc, ale to je vše celkem ok. Problém těhle ukázek (spojujících dvě zásadní témata) je jinde, tedy především ve vlastním provedení záměru. Ta témata jsou "dítě a něco ..." (dítě a cesta na ryby, dítě a návštěva vlaku, dítě a zoo, cokoliv). A tady je zakopaný dle mého hlavní pudl .-) . 2/ takže k záměru: Hlavní nápad je střídání dětského vlaku a "dospělého vlaku", což vůbec není špatná myšlenka. Jen bych trochu upravil provedení, aby se celkový děj filmu posunul od "cosi s našimi dětmi" na "film o vláčcích s našimi dětmi" .-) . Jak na to, to by bylo delší povídání, ale zkusím alespoň krátce něco nastínit 1. Napsal bych si kostru, odkud kam (dějově) to budu střihat. 2. Film by měl mít jasný začátek, pak jakési "představení" hlavních aktérů, následně by děj měl gradovat k pointě. I když to bude takhle "malý rodinný" film, může si tuhle strukturu uchovat. Takže bych třeba začal pohledem na nádražní budovu, název stanice, pak bych šel k exterieru (velkého) vlaku - to je to představení. Přechod k dětem s vláčky doma by šel třeba přes zvuk parní p횝aly, ale to není podstatné - spíš jde o to, aby záběry z pokojíku byly alespoň zpočátku méně na děti a více "na jejich vlak" - to je dle mého to zásadní. Alespoň zkraje bych tak udělal alespoň pár záběrů (sekvenci), kde by byl představen i "vlak v pokojíčku" - např. zpočátku by byl snímaný z podhledu (dal bych železnici třeba na stůl tak, aby to nebylo vidět, snímal bych zblízka části lokomotivy). Z této počáteční "dramatické sekvence dětského vláčku" by se opět dalo už přeskakovat do reálu a zpět k hračce (napříkladv reálu byste prošli dveřmi do jiného vagonu, natočil bys dveře jak se zavřou a následoval by střih a pohled na dětský vagon - tím by se to jistě víc "propojilo", tím prvním záběrem "na detail" (bez dětí). Tím by to celé získalo čitelnější strukturu (odkud kam), by vím, že to trochu ztrácí "hravost" . Ale zase propracovanější provedení záměru by bylo mnohem zábavnější pro diváka, to jistě. Pointou by pak mohlo například být, jak odjíždí dětský vláček (točeno z jeho výše, tedy od podlahy), a tatínek mává odjíždějícímu "dospelému vlaku" (vlaku svého dětství - pomyslně .-) ), zvuková kulisa spojí lecos. Tak to je pár vět pro inspiraci, kde já vidím "ten hlavní pudl" - jak z filmu "mé děti a něco ..." udělat víc film pro diváky i mimo rodinu. Spontálnost je trochu "v opozici s tímto promýšlením", může se zdát, ale zase promyšlenější filmeček může bavit i po letech .-) . Tak tolik pro inspiraci, jinak nápad s dětskou a dospělou železnicí je skvělý a líbí se mi, jen bych ho ještě víc využil. Ahoj a a se daří tvořit další pěkná nápaditá dílka.

Naopak, bez těch střihů by to byla nuda.